BYDLÍ U MĚ OD: 10. 10. 1999
Kočka domácí je forma kočky divoké, která je již po tisíciletí průvodcem člověka. Stejně jako její divoká příbuzná patří do podčeledi felinae, malé kočky, a je typickým zástupcem skupiny. Po svých předcích zdědila vynikající zrak, sluch a tělo dokonale uzpůsobené k lovu. Člověk rozšířil kočku domácí prakticky na všech kontinentech (s výjimkou Antarktidy), na některých místech zpětně zdivočela. V Austrálii je kočka domácí vedena jako jeden z nejnebezpečnějších invazních druhů – paradoxně tam přitom byla původně do přírody vysazena úmyslně, aby kontrolovala přemnožené králíky a drobné hlodavce. Většina koček pohlavně dospívá v 7. až 9. měsíci, kočky obvykle dospívají později než kocouři. U některých jedinců může dojít k pohlavní dospělosti už v 6 měsících věku, naopak u některých plemen, zvláště těch větších, dochází k pohlavní dospělosti až po jednom roce věku jedince. Březost domácí kočky trvá přibližně 9 týdnů, podle posledních průzkumů se fyziologická délka březosti pohybuje v rozmezí od 56 do 68 dní, přičemž u evropské kočky domácí je obvyklá délka březosti na spodní hranici, ušlechtilé kočky mohou jsou březí 63 až 65 dní. Kočky mohou mít dva vrhy ročně, v jednom vrhu může být až deset koťat. Proto je známkou zodpovědnosti, všechny kočky, které nejsou určené k chovu, včasně vykastrovat.
